Je to doba, kdy Leonardo Da Vinci namaloval portrét Mony Lisy, Michelangelo vytvořil sochu Davida a Columbus vyrazil na svou poslední výpravu.

Ulice Neapole voní pouličním jídlem, čerstvými rybami a mořskými plody.

Máte chuť na pizzu? Nemusíte sahat hluboko do kapsy, pizza je tu totiž známá jako jídlo chudých. A co ji odlišuje od běžného pečeného těsta, které už zbytek světa zná?

No přeci ta nejzásadnější surovina, kterou byste dosud hledali jen velmi těžko – rajčata.

Dokážete si představit, jaké by to bylo bez rajčat? Ta totiž dlouho Evropa vůbec neznala. Dostala se sem až v roce 1520 z Jižní Ameriky. A právě zde v Neapoli se stal menší zázrak, když se neznámý gurmán rozhodl potřít pizza těsto rozdrcenými rajčaty, čímž odstartoval moderní „pizza kulturu“.

Po dlouhých úvahách se rozhodl – a dnes víme, že to bylo rozhodnutí hodné génia – použít ingredience v barvách italské vlajky. Ty nejen skvěle vypadaly, ale také báječně chutnaly. Bazalka, mozzarella a rajčata na jemném těstě okouzlily královskou rodinu natolik, že se tato specialita proslavila po celé Itálii. A tak, zatímco se z královny stala jedna z prvních influencerek, tato pizza se stala nejslavnějším a nejoblíbenějším druhem, který milují všichni po celém světě. Ne nadarmo proto nese jméno po královně. Už víte? Ano, je to Margherita!

Historie americké pizzy se začala psát spolu se začínající migrací Italů koncem 19. století. Ti si její recepturu přinesli s sebou do nové vlasti.

Už v roce 1905 tak v New Yorku vznikla první pizzerie. Během druhé světové války se s pizzou seznámili také američtí vojáci, kteří působili na území Itálie. A byli to právě oni, kdo toto skvělé jídlo po návratu do vlasti proslavil.